Navštívit Hosta
Romana Macháčková
„Teprve s dlouhým odstupem času jsem pochopil, že se mi dostalo velké a čestné příležitosti účastnit se díla, které vstoupilo do novodobých českých literárních dějin jako přední revue šedesátých let dvacátého století otevřená všem dobrým spisovatelům a kritikům. Byla nápaditá a osobitá. Vycházela mimo pražské centrum, ale nestonala planou regionálností, nýbrž oplývala širokým obzorem, na tehdejší dobu ne zcela obvyklým. Jsem dodnes šťastný z pomyšlení, že jsem směl být při tom.“
(Milan Uhde)
Vydáte-li se do rajhradského Památníku písemnictví na Moravě na výstavu věnovanou literárnímu časopisu Host do domu, nebudete litovat. Jak koncipovat výstavu o periodiku a zároveň nezahltit návštěvníka fakty, texty? Jak udělat tuto výstavu atraktivnější? Jistě i tyto otázky si kladli autoři výstavního počinu s názvem Host do domu – Sen o svobodě. Troufám si tvrdit, že při vstupu do dočasné expozice si opravdu jako host budete připadat. Památníku se podařilo jednotlivým jménům z plochých stránek časopisu vdechnout znovu život jednak díky velkému množství fotografií, především detailů tváří, a stejně tak prostřednictvím vytvořených osobních kartotéčních listů. Pomocí různobarevných lidských siluet jsou stěny rozpohybovány, cítíte se vtaženi do dialogu. Oživlou kartotékou můžete pomyslně zalistovat, představí se vám básníci, prozaici, esejisté, dramatici, publicisté, literární kritici i teoretici, lingvisté, překladatelé, hudební vědci, filozofové, výtvarníci, redaktoři ad. Ti všichni prostřednictvím velkého množství fotografií, korespondence, dobových kartoték, výtvarných děl, péefek a další osobních předmětů zvou k nahlédnutí do zákulisí redakce, která stejně jako všechno na tomto světě, byla neustále v pohybu, neustále se vyvíjela.
Na tyto především navenek projevující se změny udávající směr a tón jednotlivých čísel reagovali i kurátoři výstavy. Svou pozornost věnovali právě těm ukazatelům, které jsou rozhodující pro určitá období. Chronologické uspořádání přináší pohled do jednotlivých vývojových etap časopisu. Host do domu začal vycházet v roce 1954 a jeho prvním šéfredaktorem se stal, dosavadní činoherní dramaturg, Bohumír Macák. Milan Uhde, který promluvil na vernisáži 26. listopadu v letním refektáři rajhradského kláštera, na něj vzpomíná: „… můj první šéf, snaživý komunista s nekomunistickými názory, mi vtiskl povědomí pracovní odpovědnosti v prostředí, které bylo pochopitelně bohémské a na přesné výkony vždy nehledělo.“
U zrodu literárního časopisu stál také jako první redaktor Ludvík Kundera, básník, prozaik, dramatik, překladatel, výtvarník. V redakci však působil velmi krátce, v letech 1953–1955. Ve druhém čísle z roku 1955 uveřejnil článek Jana Trefulky O pravdivém hrdinovi dnešní doby, jednalo se o pokračování polemiky nad poezií Pavla Kohouta, kterou vyvolal článek stejného autora v čísle 11 z roku 1954. Reakce na tento počin byly velmi bouřlivé. Ludvík Kundera v důsledku následných událostí raději dobrovolně odešel z redakce a na celých třináct let se stal nezávislým svobodným umělcem. Ve svém prvním období se časopis vyznačoval nevyhraněným zaměřením. Vedle veršů věnovaných zesnulým vůdcům nebo Sovětskému svazu stála lyrika intimní, s motivy domova a přírody. Mezi přispěvateli se objevují jména jako F. Hrubín, O. Mikulášek, K. Kapoun, J. Kainar, M. Florian, M. Kundera, J. Šotola, O. Vyhlídal i F. Halas. Podobně tomu bylo též s prózou. Vedle děl B. Říhy a T. Svatopluka byla uveřejňována díla autorů meziválečného období – K. Čapka, J. Haška, B. Golombka nebo Č. Jeřábka. Jména jako J. Noha, A. Skoumal či J. Tomeček jsou pak spojena s tištěnými epigramy a satirami.
Významným obdobím v historii časopisu je nepochybně doba šéfredaktorského působení Jana Skácela – v letech 1963–1969. „… můj druhý šéf, nezapomenutelně pozvedl úroveň časopisu a vytvořil tvůrčí ovzduší, jaké jsem od té doby nezažil,“ říká o něm Milan Uhde. Jan Skácel ponechává časopisu lehkost a hravost, přidává řadu zajímavých rubrik. Diskuze o poezii nesly název Návraty, prostor pro citace aktuálních i archivních materiálů Dokumenty, jazykovým jevům se věnovalo Jazykové Zákampí, ukázky z nových českých i zahraničních knih přinášela rubrika Zatrženo, 13 řádků Olega Suse sloužilo autorovi k publikování kritický glos, Ludvík Kundera své glosy psal Černou křídou do komína, svým poetickým fejetonům Malá recenze na… vyhradil poslední stranu časopisu sám Jan Skácel, nemalé oživení přinášely netypické rozhovory s označením Drzý interview. Vedle již oslovených básníků dostali prostor i autoři donedávna zakázaní nebo dokonce věznění, především autoři duchovní poezie: J. Zahradníček, I. Slavík, V. Renč, Z. Řezníček ad. Nezavedeným autorům byla od roku 1967 určena příloha Zelený Host, v níž publikovali např. M. Hejná, J. Žáček, J. Cimický, J. Kratochvil nebo J. Kostrhun). Příznivci prózy si mohli pravidelně vychutnávat povídky jak autorů českých (B. Hrabal, A. Lustig, J. Putík, I. Klíma, M. Kundera, J. Trefulka, P. Švanda, A. Přidal nebo J. Škvorecký), tak přeložených z literatur cizojazyčných. Od roku 1965 se mohli na příspěvky těšit i příznivci detektivky nebo dramatu.
V roce 1969 přebírá vedení časopisu Jan Trefulka. I na něj Milan Uhde vzpomíná: „…byl vzor zralé tolerance.“ Ve stejném období se začíná tempo v redakci zdvojnásobovat, měsíčník se mění na čtrnáctideník. Avšak zrychlený běh se na delší čas stává bohužel cílovou rovinkou. Devátým číslem 17. ročníku vydávání časopisu v roce 1970 končí. Časopis Host do domu nebyl samozřejmě pouze veřejnou tribunou krásné literatury. Vedle ní stály i odborné studie, objevují se i témata politická. Neodmyslitelnou součástí byla stránka výtvarná. I těchto oblastí se kurátoři výstavy dotýkají. Snad jen je škoda, že výstava nepřináší větší interakci se samotným časopisem jako hmotným médiem. Obsah časopisu ustupuje do pozadí. A tak těm, kteří se o jeho náplň zajímají hlouběji, nezbývá, než zavítat do knihovny. Oslavit 60. výročí od založení brněnského titulu, který v 60. letech minulého století platil za místo slibující tvůrčí svobodu, můžete v Památníku písemnictví na Moravě až do 14. června tohoto roku.
Host do domu – Sen o svobodě
Muzeum Brněnska – Památník písemnictví na Moravě
27. 11. 2014 až 14. 6. 2015
