český překladatel, propagátor severské literatury a kultury, spoluzaklatel Moderní revue řídící několik knižních edic

 

Narodil se 9. dubna 1867 ve Valašském Meziříčí, kde také absolvoval gymnázium (mat. 1886). Po studiích na pražské právnické fakultě, která dokončil roku 1890, se stal poštovním úředníkem. V rámci svého nového povolání hodně cestoval, zejména po Skandinávii. Na přelomu let 1897–1898 navštívil Dánsko a Švédsko, kde se seznámil s mnoha předními skandinávskými spisovateli. Díky Kosterkovi později navštívili Prahu například spisovatelé G. Brandes, S. Michaëlis, A. M. Hansen či S. Obstfeldr. Hugo Kosterka byl skutečný polyglot – ovládal norštinu, švédštinu, němčinu, italštinu, angličtinu, francouzštinu, španělštinu, portugalštinu a srbochorvatštinu a měl velice široký přehled o světové literatuře.  Na počátku 90. let 19. století se seznámil s Jiřím Karáskem (pozdějším J. K. ze Lvovic) a Arnoštem Procházkou. Spolu s nimi se podílel na založení časopisu Moderní revue pro literaturu, umění a život (1894–1925) ovlivněného symbolistně-dekadentním uměleckým proudem. Usiloval o to, aby jejich časopis měl „revuální“ podobu, tzn. aby přinášel čtenářům literární kritiku či eseje a seznamoval je se světovou literaturou. Sám redigoval knižní edice Knihovna pro filozofii, mystiku a okultismus a Symposion – knihy nové doby. Když v roce 1897 začal vycházet Sborník pro filosofii, mystiku a okultismus, patřil Kosterka mezi trojici dekadentů – spolu s Emanuelem Haunerem a Karlem Pavlem Dražďákem – kteří tento list, jenž se brzy stal tiskovým orgánem celé řady okultních spolků, společně redigovali. Dále spolupracoval se  Sokolovou Vzdělávací bibliotékou, byl aktivním členem literárního odboru Umělecké besedy a Kruhu českých spisovatelů a do Ottova Slovníku naučného přispíval hesly o skandinávských literátech. V roce 1918 se stal vrchním účetním radou ministerstva pošt, kde setrval až do důchodového věku, jehož dosáhl roku 1929, překladatelské činnosti se ovšem věnoval až do své smrti. Hugo Kosterka zemřel 31. května 1956 v Praze.

 

Ačkoliv nebyl profesionálním překladatelem, rozsah jeho aktivit v této oblasti je ohromný. Překladatelské činnosti se věnoval celých 59 let (1890–1949) a během této doby přeložil přes 110 knih (romány, dramata, povídky, poezii a cizojazyčné články). Jeho překladatelský zájem se soustředil hlavně na skandinávskou literaturu. Zasloužil se o první bližší seznámení české veřejnosti s výraznými představiteli soudobé severské literatury (Knut Hamsun, Sigrid Undsetová, Henrik Ibsen, Bjørnstjern Bjørnson ad.) a skandinávské kultury vůbec. Své první překlady uveřejnil Kosterka začátkem roku 1890 v několika studentských časopisech, kde představil spisovatele Bjørnstjerna Bjørnsona, Edvarda Brandese a Arne Garborga. Autorova stylistika se vyznačovala zvláštním slohem a používáním moravismů typických pro oblast Valašska, odkud Kosterka pocházel. Hlavní část jeho překladatelského díla spadá na přelom 19. a 20. století, další překlady pak vycházely ve 20. a 30. letech. Důležitý faktor představovala jeho spolupráce s Františkem Topičem, jehož nakladatelství F. Topič bylo hlavním tuzemským vydavatelem skandinávské literatury. Hugo Kosterka také jako první přeložil část tvorby Oscara Wildea, jež byla uveřejněna roku 1895 ve zvláštním vydání Moderní revue, a prvenství drží i v českém překladu Cervantesova Dona Quijota. Bohužel druhá světová válka zastavila většinu publikačních aktivit, což se pochopitelně dotklo i Kosterkovy překladatelské činnosti. Po roce 1945 ještě vyšly některé jeho překlady z dánštiny, norštiny, švédštiny, francouzštiny a španělštiny, ale počínaje rokem 1948 nemohl už Kosterka publikovat – hlásil se totiž k Agrární straně, jež byla po vítězství KSČ vyloučena z politického života. Ideologii komunismu mimo to odporoval i postoj skandinávských zemí k režimům panujícím v Československu a Sovětském svazu. Jeho vlastní autorská tvorba se bohužel nedočkala knižního vydání – publikování jeho četných úvodů k přeloženým dílům, kritických statí v literárních časopisech, informačních článků o české literatuře pro zahraniční tisk (převážně severoevropský) a dalších textů by přitom mohlo zacelit stávající neúplný obraz této významné osobnosti české kultury. 

 

LITERATURA:

 

(1) FORST, Vladimír: Hugo Kosterka. In: Lexikon české literatury 2/II (1993), s. 872-873.
(2) KARÁSEK ZE LVOVIC, Jiří: Vzpomínky (1994), s. 201-203.
(3) VIMR, Ondřej: When the Iron Curtain Falls. Scandinavian-Czech Translation 1890-1950. In: RiLUnE, n. 4, 2006, p. 51-62. Ke stažení ZDE.

 

ODKAZY:

 

H. Kosterka v Databázi českého uměleckého překladu

 

 

(Lenka Dostálová)