spisovatelka, překladatelka a učitelka, propagátorka česko-japonských kulturních styků a první česká cestovatelka kolem světa  

 

Barbora Markéta Eliášová se narodila 2. listopadu 1874 v Jiříkovicích u Brna.  Svého otce nikdy nepoznala. Když jí zemřela matka, Apolonie Eliášová, byly Barboře pouhé čtyři roky. Dívka proto vyrůstala na náklady obce. Později se stala chůvou malých dětí. Díky její touze po vzdělání se jí na doporučení učitele Jana Hudečka ujala brněnská rodina, k níž Barbora odešla ve čtrnácti letech. Následně pracovala v továrně, poté jako služka, mj. i ve Vídni, kde navštěvovala večerní kurzy obchodních základů, angličtiny a francouzštiny. Bála se poněmčení, odešla tedy do Prahy, kde brzy získala místo překladatelky obchodní korespondence z němčiny a francouzštiny. Složila státní zkoušku z angličtiny, univerzitní zkoušky z němčiny a začala učit na dívčích školách a v Ženském výrobním spolku Elišky Krásnohorské. V červenci 1912 si vzala roční neplacenou dovolenou, a to po smrti svého snoubence. Odjela do Japonska, kde vyučovala místní anglické a americké dámy francouzštinu a němčinu, pak angličtinu na škole pro poštovní úředníky. Po roce a půl se vydala na zpáteční cestu přes Havaj a Severní Ameriku. V roce 1920 se do Japonska vrátila znovu a bylo jí nabídnuto místo na československém velvyslanectví v Tokiu, kde horlivě rozvíjela vzájemné vztahy své rodné země a Japonska – přednášela na japonských školách, na Ženské univerzitě v Tokiu a na univerzitě Waseda, psala do japonských listů. Po návratu do Čech se naplno věnovala spisovatelské a novinářské činnosti. Její třetí pobyt v Japonsku poznamenalo ničivé zemětřesení v Jokohamě z 1. září 1923. Sama přišla o všechny své věci, tři dny šla pěšky do Tokia, kde jí byl vydán nový pas. Za vypůjčené peníze se vydala na cestu zpět, tentokrát přes Kanadu. Svou čtvrtou cestu podnikla v letech 1925–1926 díky stipendiu od Ministerstva školství a České akademie věd a umění. Tehdy navštívila Austrálii, Jávu, Bali i jižní Afriku. Poslední cestu podnikla v roce 1929. Po svém definitivním návratu z cest byla zaměstnána na Ministerstvu zahraničí jako překladatelka zahraničního tisku (do r. 1939), za války se zapojila do odboje, rozmnožovala letáky. Zemřela v Praze 27. dubna 1957.

 

K literatuře se dostala právě skrze své cestování, na jehož základě vzniklo pět knih cestopisných reportáží: Rok života mezi Japonci a kolem zeměkoule (1915), Z vlasti samurajů (1922), V Japonsku v dobách dobrých i zlých (1925), Dcery Nipponu (1925), Rok života na jižní polokouli (1928), které jsou cenné zvláště novým způsobem vyprávění, sledujícím vlastní zážitky z putování a setkávání se s jinými kulturami tak, jak probíhaly – krok za krokem. Především ty z nich, které jsou věnované Japonsku, jsou psané z pohledu člověka nestojícího opodál a pouze sledujícího dění kolem, ale opravdu žijícího mezi obyvateli cizí země. Nelze také podceňovat přínos ženského vnímání popisované skutečnosti, mnohdy přinášející jiné úhly pohledu na realitu, než v té době nabízely texty mužských kolegů-cestovatelů. Eliášová je rovněž autorkou sedmi beletristických knih pro mládež, jedné divadelní hry, dvou překladových knih a tří učebnic angličtiny. Psala i parafráze japonských pohádek a v neposlední řadě povídky pro děti a mládež a romány určené dospívajícím dívkám, v nichž se promítá její nelehký životní osud a jejichž prostřednictvím chce mladé čtenáře vzdělávat i vychovávat, např. Okénko do světa (1934), Sunae a Kétai (1940), Huria hledá cestu do nebe (1941), Hanako (1944). V rukopisech zůstaly její básně, povídky pro dospělé čtenáře a divadelní hra Haruko. Chryzantéma-Zlomený květ.  

 

LITERATURA:

 

(1) Barbora Markéta Eliášová (1874–1957). Sborník u příležitosti slavnostního uvedení Barbory Markéty Eliášové na pamětní desku významných osobností obce Jiříkovice (2003).
(2) PROCHÁZKOVÁ, Andrea: Barbora Markéta Eliášová, cestovatelka a spisovatelka. Přednáška z 23. září 2010 z cyklu Cestovatelé z Moravy. 

 

ODKAZY:

 

B. M. Eliášová na stránkách Průvodce Praha-sever (Roztoky u prahy)

Helena Heroldová: Česká žena na cestě do Orientu

 

 

(Romana Macháčková)